Pietní místo Čestmíra „Husara“ Kopřivy


V sobotu v 10 hodin bylo v areálu fotbalového klubu TJ TATRAN Rakovník otevřeno pietní místo, kde je možno se rozloučit s bývalým vynikajícím hráčem, trenérem a hlavně člověkem – Čestmírem „Husarem“ Kopřivou.
Úderem desáté hodiny se postupně u tomto místa vystřídali nejen rodinní příslušníci, ale bývalí spoluhráči, svěřenci, přátelé a kamarádi, kteří „Husarovi“ zapálili svíčku a položili květiny.
Kdo toto nestihl v sobotu dopoledne a bude mít chuť rozlučku vykonat, tak má do neděle do 17 hodin možnost. Poté se pietní místo uzavře.
„Husare“, čest tvé památce a nikdy nezapomeneme, co jsi pro fotbal nejen na Tatranu vykonal.
P.S. Odešel jsi do nebe za Freddiem Mercurym, tak to tam pořádně rozbalte! 

Rozloučení s „Husarem“

Doba covidová komplikuje život každému z nás, ale musíme se s tím nějak poprat. V neděli 14. března zcela nečekaně odešel do fotbalového nebe Čestmír „Husar“ Kopřiva. Míra měl velmi mnoho přátel a kamarádů. Ať ze sportovního světa, tak z toho soukromého.

A protože „náš Husar“ zanechal na Tatranu za třicet let nesmazatelnou stopu, rozhodlo se vedení klubu, společně s bývalými i současnými hráči, trenéry či fanoušky k tomuto kroku. V areálu fotbalového klubu Tatran Rakovník ve středu vzniklo pietní místo, kam mohou o víkendu dorazit všichni, kdož Míru znali a mají touhu se s ním rozloučit zapálením svíčky nebo položením květin.

Velká část současných i bývalých hráčů plánuje rozloučení s „Husarem“ na sobotu od 10 hodin. Touto hodinou bude zároveň pietní místo otevřeno a bude možno jej navštívit až do neděle do 17 hodin. Poté bude fotbalový areál uzavřen. Je jen na každém z vás, zda se s „Husarem“ přijdete rozloučit. 

Fotoalbum_kopriva_cestmir_pieta

 

Edušo, dej tam „kvíny“

Nedělní podvečer přinesl šokující a nečekanou zprávu, které jsem nechtěl věřit a posléze nikdo z těch, komu jsem ji se slzami v očích sdělil.

Kolem páté hodiny odpolední totiž zcela nečekaně opustil tento svět v nedožitých pětašedesátinách Čestmír „Husar“ Kopřiva (* 15. 12. 1956). Celý život zasvětil fotbalu. Přes svou vzrůstem menší postavu se v mládí postavil mezi tři tyče, kde následně vynikal neskutečným odhadem na míč a vynikající odrazovou silou. Mládežnický věk strávil v SK Rakovník, kde posléze chytal z velké většiny za B tým. V roce 1992 bylo béčko SKR zrušeno a „Husar“ s většinou spoluhráčů přešel do Tatranu, který se stal jeho druhým fotbalovým domovem. Nejprve hájil branku, aby se po skončení aktivní kariéry posunul na post asistenta a trenéra brankářů. Během těchto let vychoval řadu brankářů. Na těchto postech vydržel až do svého nedělního předčasného odchodu. Ještě před šedesátkou hájil branku rakovnické Olympie, se kterou vyhrál okresní přebor.

„Když jsem se dozvěděl o Husarově odchodu, tak jsem tomu nechtěl věřit. On mi dal úplně všechno, co jsem uměl. Peskoval mě, ale předal mi všechno, co uměl. Byl to můj fotbalový táta,“ řekl brankář Petr Procházka.

„Husar“ byl vynikajícím parťákem, který nepokazil žádnou akci. Několik jeho hlášek je legendárních. Nejvíce určitě „ Edušo, dej tam „kvíny“. Když se totiž jezdilo autobusem na zápasy, tak vždy přinesl audio nebo video kazety s legendární skupinou Queen, kterou miloval. Když se po utkání sedělo na pivku, tak zněla z jeho úst věta – Dneska popijem, zítra máknem.

Nikdy nepatřil k hvězdám, ale k poctivým klukům, kteří tmelili partu. S „Husarem“ odešla z rakovnického fotbalového světa velká osobnost. Vy, kdož jste Míru znali, tak zastavte na chvilku svoje kroky a věnujte mu pomyslnou minutu ticha.

Upřímnou soustrast rodině projevují fotbalové kluby SK a Tatran Rakovník, ke kterým se přidávají kamarádi, spoluhráči, přátelé i svěřenci, kteří měli to štětí a „Husar“ je trénoval.