Jeden z nejlepších podzimů mají za sebou fotbalisté béčka Tatranu Rakovník, kteří pod vedením zkušeného Václava Ecka skončili s 28 body na třetím místě I. B třídy, když tým pouze dvakrát za třinácti zápasů prohrál. Za poslední roky to je pro Tatran klidná zimní přestávka a skoro jedna jistota, že by tým neměl sestoupit.
* Vašku, získali jste 28 bodů. Budeme proto asi mluvit o spokojenosti.
S bodovým ziskem jsme samozřejmě spokojeni. Herně přišlo zlepšení, ale pořád mi u hráčů něco chybí. Větší ambice, touha a hlavně taková správná fotbalová chytrost. Krásně to bylo vidět při utkání v Unhošti, kde jsme před zápasem klukům říkali, že nemůžou hrát dlouhé míče, protože rozhodčí budou mávat ofsajdy. Že stopera hraje zkušený Dan Asník, že si s takovými míči poradí, že potřeba hrát rychlý kombinační fotbal po zemi a narazit si míč kolem Dana. Během prvních patnácti minut se mladí kluci strašně divili, že po jejich dlouhých míčích byly ofsajdy mávány. V tom máme ještě mezery. Umět zareagovat na vývoj na hřišti a změnit styl hry.
* Shodneme se na tom, že velkou posilou byl příchod Honzy Vrábíka?
S Honzou se známe od mládí a vím, co to je za hráče. Usilovali jsme o něj už vloni, ale domluvili jsme se až v létě a jsem za to rád. Přesně plní funkci prodloužené ruky trenéra. Když se na okrese všichni dozvěděli, že k nám jde, tak jsme zaslechli řeči o tom, jak nám svým chováním mužstvo rozloží, ale já jsem se těmto větám jen smál. Podzim mi dal za pravdu. Honza na hřišti dokáže zvednout hlas, ale zároveň mladým klukům poradit. Dokáže jim říct, co, jak a kde mají hrát. Než by tyto pokyny přišly k hráči z lavičky, tak se hraje úplně někde jinde.
Nám se krásně skloubilo mládí se zkušeností. Stejně platný byl i Míra Hájek, kterého jsme vysunuli na hrot a on díky své fotbalové chytrosti nejen podržel míč, ale dal několik branek. Další údiv od veřejnosti byl nad tím, že jsme vzali Pavla Kollára, ale on nám ve velké většině zápasů pomohl. Honza Vrábík si jej dokázal na hřišti ukočírovat, a až na dva zápasy proti rychlostně vybaveným útočníkům to Pavel zvládl.
* Jak jsi byl spokojen se spoluprací s A mužstvem?
Podzim byl mnohem lepší, než bylo jaro. V první polovině, když byly oba kádry početně silné, tak to bylo lepší. V závěru ale někteří „áčkaři“ moc chodit nechtěli. Byla to jejich škoda, protože to bylo plus jenom pro ně. Ve druhé polovině už jsme oba dohrávali na nižší počty, ale my měli možnost zapracovat šikovné dorostence, jako jsou Ondra Jelínek, Lukáš Hora nebo Petr Chytrý. V tom bychom chtěli pokračovat i na jaře, protože vloni se nám tento model, kdy jsme nasazovali ještě dorostence, vyplatil a kluci měli snazší přechod do dospělého fotbalu.
* Během podzimu přišlo ale hodně zranění. Čím si to vysvětluješ?
Některá přišla ze zápalu boje a s tím nic neuděláš. To byl případ Honzy Beneše, který kdyby na sobě chtěl pracovat, tak je někde jinde. On má v sobě tu správnou fotbalovou chytrost i dar zakončení, ale nejraději by hrál pouze dopředu. Když se nám ale zranil, tak bylo znát, že nám chybí. Při tréninku se zranil i Míra Hájek, kterému díky věku už trochu déle trvá, než se dá dohromady, proto byla jeho absence citelná. Makram měl problémy s kotníkem. Celý den stojí v práci na nohou, pak jde hrát fotbal, prostě někdy to tělo vypoví službu, ale rozhodně nebyla žádná zranění kvůli přetrénovanosti.
* Chceš nějaké hráče pochválit?
Spíš bych chtěl pochválit celý kolektiv. Parta si sedla a po těch začátcích, kdy se vše dávalo dohromady, tak je vidět, že to funguje. Ale důležité je, aby kluci neusnuli na vavřínech a svoji výkonnost potvrdili, což je vždy složitější. Dnešní generace totiž velice snadno uhnout do stavu uspokojení. Je to o tom, že na sobě musí víc pracovat, protože po tomto podzimu na ně bude každý soupeř mnohem více natěšený a připravený. Bude proti nim chtít uspět, protože skalp třetího týmu vždy zahřeje. A i já sám zvědavý, jak se s tím popasují. S těmi mladými jdeme spolu už čtyři roky. Znám je a vím, že v nich je mnohem víc, ale je důležité, aby si to uvědomili. Chtěli jeden za druhého na hřišti máknout a hlavně měli neustále ambice vyhrávat.
* Naznačil jsi ambice vyhrávat. Kdyby se dařilo jako na podzim, tak by se mohlo stát, že přijde nabídka do I. A třídy. Jak ty by ses případně koukal na postup do vyšší soutěže?
To je otázka několika aspektů. V týmu máme několik mladých a šikovných fotbalistů, kteří ale chtějí studovat. Jirka Lisner třeba od podzimu dojíždí na vysokou školu do Olomouce a stíhá pouze páteční trénink. Na druhou stranu nechyběl na žádném zápase. Pokud bychom měli v týmu od podzimu více vysokoškoláků, kteří by nestíhali trénovat, tak se nemá cenu o postupu bavit. Jak jsem už naznačil, tak dnešní generaci chybí ambice. Raději budou hrát nižší soutěž a vyhrávat, aby se mohli plácat po zádech, než aby měli ambici si zahrát co nejvýš.
- A třída je mnohem náročnější soutěž, jak na herní kvalitu, tak i na počet zápasů. Hraje se o šestnácti účastnících. Sezóna je tudíž o měsíc delší. Už by bylo potřeba mít nejméně šestnáct hráčů a dva brankáře, protože musíš počítat se zraněním, vyloučením, pracovní vytížeností. Musel bys přivést nejméně tři zkušené hráče, kteří by nejen rozšířili kádr početně, ale i výkonnostně. Dalším faktorem je, aby souhlasilo vedení klubu a neudělali jsme nějaké harakiri jenom proto, že budeme hrát o soutěž výš. Pokud by všechny tyto střípky do postupové mozaiky zapadly, tak já jsem pro, abychom to zkusili. Pro vývoj každého mladého hráče je nejlepší, když hraje co nejvýš.
A vlastně by to byla mezistanice pro přechod do A mužstva a tak by to kluci měli brát. Proč bude vedení brát do A týmu hráče z Prahy nebo z Kladna, když podobnou výkonnost by mohli mít třeba Zaspal, J. Kučera, Vávra nebo Lisner, ale vše začíná u těchto kluků a musí mít tu touhu a ambice. Zatím jediný rozdíl je, že ti naši mladí nemají takové návyky, jako mají ti kluci mimo Rakovník, ale to se dá krásně naučit, když budeš chtít.
* Nastanou nějaké pohyby v kádru?
Zatím nemám informace, že by chtěl někdo odejít, což je dobře, protože parta kluků pracuje velice dobře. Věřím, že i Adam s Honzou Benešem si dokáží vyřešit hraní a pískání, aby byli k zápasům k dispozici. Na Adamovi je vidět, že musí makat na tréninku a musí co nejvíc chytat, což ukázal poslední zápas se Zavidovem. První poločas se mu vůbec nepovedl, ale ve druhém chytal výborně. Kuba Jiřík je po plastice, takže ten naskočí až v létě. Měl by se vrátit Luboš Šika, což by mělo být posílení důrazu v defenzivní činnosti. Jednáme ještě s některými hráči. Potřebovali bychom kreativního středního záložníka a útočníka.
* Jak bude vypadat zimní příprava?
Začínáme v úterý 14. ledna. V lednu budeme chodit úterým středa, pátek a sobota dopoledne, což zakončíme společným obědem. Od února už máme nasmlouvány přátelské zápasy, ve kterých se postupně utkáme se Zdicemi, Rokycany B, Velkou Dobrou, Dobrovízí a Cerhovicemi. Možná ještě vložíme jeden přátelák, ale to až operativně podle průběhu přípravy. Chtěli bychom vyjet i na soustředění, ale vše musíme skloubit, aby nás jelo co nejvíce, jinak to nemá cenu. David Svoboda
