Loňský ročník v divizi B zachránili fotbalisté Tatranu, pod vedením trenéra Pavla Koutenského, na poslední chvíli a také s notnou dávkou štěstí (Louny v posledních sedmi kolech neudělaly ani bod). Do svého čtvrtého divizního roku šel oddíl také s Pavlem Koutenským, kterého ale po šestém kole nahradil bývalý útočník Tatranu a také Marešův asistent Radek Polášek, který zhodnotil podzimní část.
* Radku, vraťme se do poloviny září. Do doby, kdy přišla nabídka převzít první tým Tatranu. Co se ti honilo hlavou a jak dlouho ses rozmýšlel?
Na Tatranu jsem prožil krásné roky. Ať jako hráč nebo jako asistent Pavla Mareše u divizního týmu. Toto období mi hodně dalo. Věděl jsem, že Tatran na tom není dobře a řada lidí mě odrazovala, ale já chtěl pomoci. Rád vyhrávám, ale věděl jsem, že to nebude jednoduché. Na rozmyšlení byly asi necelé dva dny. Řekl jsem si proč ne. Fotbal hraji celý život. Baví mě to a je to nová životní fotbalová etapa. Navíc jsem cítil podporu vedení, kterému nebyla situace lhostejná. Pak už to bylo jen o tvrdé práci.
* Nebál ses úzkého kádru?
To byla velká podzimní slabina. Neřekl bych, že tým byl slabý, ale velice úzký. Když ti z něho ještě vypadli špílmachr Novák a stoper Vecka, tak jsme dohrávali podzim na dvanáct lidí a to je hodně málo. Troufnu si říct, že kdyby tito dva byli, tak máme o čtyři, pět bodů víc. Na to se ale nehraje. V našem stavu jsme proto museli hrát jednodušší fotbal, než jaká je moje představa.
* Měl jsi nějaké info o týmu?
Od té doby, co jsme s Pavlem Marešem skončili, tak jsem na Tatran nezanevřel. Sledoval jsem zápasy na netu, nebo si je zpětnou pouštěl. Některé celé, u jiných jenom určité časové pasáže. Řadu hráčů jsem znal ještě z mého hráčského či trenérského působení. Určitě jsem nešel do neznáma.
* Jak bys zhodnotil podzimní část?
Když jsem nastupoval k týmu, tak jsem slyšel, že budeme mít po podzimu nula bodů. A že jsem to neměl brát. Během devíti zápasů jsme získali stejný počet bodů. Upřímně říkám, že nejsem spokojen. Devět bodů není moc. Moje představa byla, že budeme mít dvouciferný počet bodů, což o jeden nevyšlo. Ale klidně to mohlo být reálné. Naopak jsem spokojen s určitými herními pasážemi zápasů.
Když se podíváme na počet vstřelených branek, tak jsme zhruba na stejném počtu, jako 70% týmů této soutěže. Tady moc neztrácíme. Naopak jsme společně s Mostem nejhoršími týmy v počtu inkasovaných branek. Zase je to ale trochu zavádějící. Když odečteme zápasy s Brandýsem a Hostouní, ve kterých jsme dostali 11 gólů, tak ani tato statistika by nebyla nejhorší.
Mrzí mě hlavně Hostouň, kde jsme do osmdesáté minuty byli lídru soutěže vyrovnaným soupeřem. Poslední dva góly beru na sebe. Za stavu 3:1 musíš jít do rizika a vsadit na útok. Je jedno, zda prohraješ o gól, či o čtyři. Pořád je to za nula bodů. Musíš udělat všechno, aby se podařilo vyrovnat. Někdy to vyjde, jinde ne. Takový je fotbal.
* S kterými zápasy jsi byl spokojen a naopak, které tě mrzí?
Vrátím se k Hostouni, kde jsme hráli velice dobře a i diváci a trenéři soupeře se divili, proč jsme s takovým fotbalem poslední. Protože nám chybí zkušenost v obou vápnech. Velmi dobrý výkon jsme předvedli doma s Mostem, se kterým jsme prohrávali po čtrnácti minutách 2:0, ale nakonec pěti góly otočili vývoj zaslouženě na svoji stranu. Velmi dobře jsme zahráli proti Zbuzanům.
Naopak mě mrzí domácí zápas s Ostrou, kdy bylo za dvanáct minut po zápase. Hodně mě mrzí domácí zápas s Libiší, se kterou jsme vedli 1:0, ale v závěru dvakrát inkasovali. V tomto utkání to bylo o hlavách a tady se citelně projevila absence zkušených Petra Vecky a Dana Nováka.
* Jak jsi byl spokojen s tréninkovou morálkou?
To byla alfa a omega toho, že se nám podařilo ještě vykřesat naději do jarní části. Tým jsem přebíral v kondičně slušném stavu. Za mého působení kluci, byť mohli mít v hlavách, že stejně budou hrát, tak makali a na tréninku pracovali výborně. Nesnesl bych, kdyby to někdo flákal, ale to nebyl náš případ. Chodili jsme skoro v kompletním počtu, což se projevilo během zápasů. Nikdo nás fyzicky nepřehrál.
* Kde vidíš slabiny týmu?
O hráčských počtech už jsem mluvil, ale my musíme do kluků dostat herní automatismy. Když jsem přišel, tak tým hrál na náhodu. Když se nedařilo, tak někteří nevěděli v určitých situacích, co mají hrát. Bylo to i tím, že řada kluků hrála na postech, na které nebyli zvyklí. Další slabinou je produktivita. Krásně to bylo vidět s Ostrou a Meteorem. V těchto zápasech jsme po většinu zápasu tahali za kratší konec, ale přesto jsme se dostali do šancí. A právě takové zápasy, když budeš produktivní, tě dokážou nakopnout a dostat do jiných výsledků. Je to jenom divize a většina týmů je vyrovnaná a rozhoduje se ve vápně soupeře. Pro mě je zásadní, abychom se dostali v produktivitě na jiná procenta. Pokud máme za zápas čtyři vyložené šance, tak dvě musíme proměnit. Pokud nedosáhneme na 50 procent, tak nemáme šanci se vytáhnout do vyšších pater. To je číslo, od kterého se vše odvíjí. Pokud nebudeš dávat góly, tak můžeš hrát v poli velice dobře, ale nebude to k ničemu.
* Chtěl bys některé hráče pochválit a naopak?
Vůbec nikoho! Oceňuji tým jako celek, že to nezabalil. Nebudeme počítat zajíce během honu. Po sezóně si to můžeme zhodnotit. Fotbal je kolektivní sport a je mi jedno, kdo bude dávat góly. Základ je, aby se vyhrávalo a kluky, diváky i nás fotbal bavil.
* Václav Eck trénuje B tým a zároveň starší dorost. Jaká byla spolupráce?
S Vaškem máme na fotbal zhruba stejný pohled a během podzimu jsme se často bavili o přítomnosti i budoucnosti. Spolupráce byla na solidní úrovni a chceme ji dál prohlubovat. Chtěl bych, aby někteří kluci z béčka i staršího dorostu šli s námi do přípravy.
* Jak bude vypadat zimní příprava?
Začínáme v pátek 11. ledna a bude hodně náročná, ale zároveň zábavná. Hned druhý týden odjíždíme na soustředění do Abertam, v rámci kterého sehrajeme přátelský zápas s třetiligovými Karlovy Vary. Po návratu se budeme připravovat třikrát týdně v našem prostředí a sehrajeme dalších šest přátelských zápasů. Postupně se utkáme s Dobříší, Spartakem Příbram, ČLU Beroun, Kralovicemi, Duklou Praha U19 a generálku sehrajeme s Přední Kopaninou.
* Plány do jarní části?
Rád bych dal naší hře svoji tvář, ale jsem si vědom, že to je přímo úměrné kvalitě i kvantitě kádru. Chtěl bych s klukama natrénovat dva herní systémy, na kterých bychom celou zimu i jaro pracovali, a při kterých budeme umět využívat svoje přednosti. Všichni protivníci totiž nehrají stejný fotbal. Proto je potřeba připravit si ty dva herní systémy.
Plány jsou a já doufám, že s početnějším kádrem se něco naučíme. Nebude to hned, jako když mávneš kouzelným proutkem, ale taky to nejsou věci, které musí trvat rok či dva. Záchrana divize je hodně vzdálená, ale není nereálná. Pokud se nám podaří kvalitně posílit, tak naděje je, a pokud je naděje, tak o ni budeme bojovat. Když to všichni vezmeme vážně, tak proč by to nemělo vyjít. David Svoboda
