Nejtěžší sezónu mají za sebou divizní fotbalisté Tatranu Rakovník, kteří ve svém třetím roce působení ve čtvrté nejvyšší soutěži zachránili až v posledním kole, a to díky dalším dvěma výsledkům, když jeden byl hodně překvapivý (Louny – Meteor 0:3). O hodnocení jsme požádali trenéra Pavla Koutenského.
* Pavle, jak by se dala zhodnotit sezóna jako celek?
Sezóna byla velice náročná a musíme jí hodnotit kladně. Po podzimu byla trochu strastiplná, ale tím, že se nám podařilo zachránit divizi, tak ji nemůže hodnotit jinak než pozitivně. Je dobře, že v Rakovníku zůstaly dvě divize.
Sezóna se dá rozdělit na dvě části. Podzimní neúspěšná, byť jsme se ke konci herně zvedali, ale nebodovali jsme. V jarní části jsme získali pětadvacet bodů, a byť s pořádným štěstím, tak jsme soutěž zachránili.
* Čekal jsi po podzimním zisku deseti bodů, že se dá soutěž na jaře ještě zachránit?
Přiznám se, že jsem nebyl úplně pevný v kramflecích a dával jsem záchraně tak třicet procent. Nepamatuji se, že by při zisku deseti bodů po podzimu a čtyřem sestupujícím, se někdo dokázal zachránit. Na druhou stranu jsme nic nevzdali. Kluci odmakali zimní přípravu i jarní část, a byť naděje byla malinká, tak jsme to nevzdali. Opět se ukázalo, že když je alespoň nějaká naděje, tak se má hrát až do poslední minuty. A nám se to vyplatilo.
* Nebereš to jako malý zázrak?
Jako malý zázrak to neberu. Beru to jako velký zázrak. Je to dílo všech – kluků, fanoušků, vedení, a hlavně štěstí, protože naši soupeři nezvládli koncovky zápasů takovým způsobem, jako jsme to zvládli my, a to rozhodlo.
* Kdy ti bylo během jarní části nejhůře?
Takových situací bylo víc. Během jara jsme měli několik mečbolů, kdy jsme mohli rozhodnout o své záchraně, ale nedokázali jsme to. Ať to byla poslední minuta v Souši, kde si každý myslel, že když jsem tam trénoval, tak že nám to nechají. Nebylo mi dobře po domácích zápasech s Meteorem a Motorletem. A samozřejmě po zápase v České Lípě, po kterém už jsme neměli záchranu ve svých rukách.
* Před posledním zápasem bylo jasné, že záchranu tým nemá ve svých rukách. Musel spoléhat na dva výsledky, které nakonec vyšly. Věřil jsi, že by to nakonec mohlo vyjít?
Spoléhal jsem, že Ostrá doma nebude nic vymýšlet a bude hrát na tři body. Naopak jsem čekal, že Louny doma s Meteorem ukončí šestizápasovou sérii porážek a po sedmé neprohrají. Když skončil náš zápas s Hrobcema, tak jsme tři minuty čekali, až skončí zápas v Ostré, který mohl všechno změnit. Tyto minuty byly dlouhé a už je nikdy nechci zažít. Zaplaťpánbůh, že se tyto tři zápasy hrály v jeden čas.
* Jak jsi byl spokojen se zimní přípravou a posléze s jarní částí?
Tato zimní příprava byla jedna z nejlepších, co jsem zažil. Hlavně díky přístupu kluků, kteří věděli, že máme pouze deset bodů, a také věděli, že se na ně někteří hráči vykašlali a odešli, tak i přesto se do přípravy pustili s vervou a zaslouží obdiv a poděkování. Tohle byl základ toho, že se nám divizi podařilo zachránit.
Co se týče jarní části, tak první polovina byla výborná, a byť jsme měli těžký los, tak jsme dokázali získávat důležité a nečekané body. Jelikož jsme ale hráli na třináct, čtrnáct hráčů a do druhé poloviny jim došly síly. Nebyl důvod měnit sestavu, a protože se dařilo, tak nebyl důvod něco měnit. V závěru už chyběla šťáva, to ale neznamená, že bychom na tom byli fyzicky špatně. To vůbec, ale tlak na těchto třináct hráčů byl velký a nejde odehrát tak těžké jaro celé stejně.
* Naznačil jsi, že se na tým někteří hráči vykašlali, chceš se vyjádřit k odchodu Radka Zacha?
Způsob odchodu Radka Zacha byl nejen pro mě, ale i pro celý Tatran největším zklamáním této sezóny. Na podzim jsme čekali, až se uzdraví. Pomohl nám ve druhé polovině a byl součástí nepovedeného podzimu. Najednou se rozhodl k odchodu. Stejně tak nás opustil Kuba Tůma. Kdyby Radek odešel do třetí nebo druhé ligy, tak to pochopím, ale tohle? Já si srdcaře představuji trochu jinak. Zůstal nám jenom Petr Kut a naštěstí se skoro zázrakem povedlo přivést Petra Kabeleho, kterému bych chtěl za celé jaro poděkovat. Moc si toho neodchytal, což nebylo plánováno, ale situace se prostě takto vyvrbila. Navíc vytvořil s Petrem Kutem dobře fungující dvojici, chodil trénovat a ve volném přestupu neodešel, čehož si strašně moc vážím a je to velké plus do budoucna.
* Jak vnímáš jarní formu Petra Kuta, který nakonec v týmu, který se do posledního kola zachraňoval, vychytal devět čistých kont?
Chytat divizi v sedmdesáti je hezký (smích). Ne, teď vážně. Chytat takovým způsobem v padesáti divizi, to je skoro na zápis do Guinessovy knihy. Už po podzimu jsem mu poděkoval a co se týče jara a vlastně celé sezóny, tak mu musím poděkovat ještě třikrát tolik. Neudělal žádnou extra hrubou chybu a v zápasech nás podržel. Co šlo pochytat, to pochytal. K „Míčkovi“ musíme přidat jen samá nej.
* Byla to tvoje nejtěžší sezóna v trenérské kariéře?
Trénuji jubilejní dvacátý rok a v mužském fotbale jsem nikdy nesestoupil a věřím, že se mi to vyhne i do budoucna. Když to vezmu z pohledu záchranářských prací, tak to byla nejtěžší sezóna.
* Chceš nějaké hráče pochválit a naopak, našli se takoví, kteří zaostali za svojí výkonností?
Nebudu jmenovat jednotlivce. Třináct, čtrnáct hráčů odmakalo přípravu i zápasy a mohl bych je vychválit, ale to by nebylo fér. Všichni si zaslouží obdiv a poděkování. A co se týče druhé strany, tak to si vypořádáme v kabině sami. Vždy je to o tom, aby kluci chtěli pracovat, makat a plnit taktické pokyny. Pokud by to nechtěl někdo podstoupit, tak nemá cenu, aby v kabině byl. To potom kazí dílo všem.
* Kdyby se dal vrátit čas, udělal bys něco během jara jinak?
Vzhledem k tomu, že se soutěž zachránila, tak asi ne. Neříkám, že všechno bylo dokonalé, ale stejně tak jako chybují hráči, či rozhodčí, tak chybují i trenéři. Vždy, když se nám nepovedl zápas, tak si doma sednu a říkám si, co se dalo udělat jinak. Chyb moc extra nebylo.
* Jaké nastaly pohyby v kádru?
Ve volném přestupu odešli David Gögh do Byšic, Kamil Výborný do Libušína, Martin Pidrman a Adriano Ibraimi do Zličína. Hlavně poslední jmenovaný mě nemile překvapil. Odehrál dvanáct zápasů v základní sestavě a prý jsem na něj byl tvrdý.
O příchodech jednáme. Zatím přišel brankář Petr Švarc ze Žatce. Další jména bych nerad prozrazoval, dokud to nebude hotové. Z dorostu by mělo přijít do přípravy pět hráčů: Filip a Lukáš Skoupý, Lukáš Vait, Filip Vojtek a po uzdravení Adam Andrt. Byl bych rád, kdyby přípravu zkusili i kluci z béčka.
* Kdy začne letní příprava a jak bude vypadat?
Sejdeme se ve středu 11. července a budeme opět třikrát týdně využívat prostředí našeho areálu. Máme nasmlouvány přátelské zápasy, ve kterých se střetneme s Královým Dvorem, Hořovickem, Libušínem a jednáme se Lhotou. Generálku sehrajeme v rámci Mol Cupu doma s Chomutovem. Věřím, že se připravíme co nejlépe a podzim bude podobný, jako byla jarní část. David Svoboda
